Letní aktivity EVS dobrovolnice Emilie (FRA)

Ani v létě zahraniční dobrovolníci nezahálejí. A ačkoliv děti školou povinné mají prázdniny, dobrovolníci se činí dál. A to na příměstském táboře základní školy Slovanka, kde se mimochodem účastnili výuky po téměř celý školní rok.

A tak jsme se jedné z nich, Emilie z Francie zeptali, jaké to bylo a i něco navíc.

Kolik dětí se ve Tvé skupině aktivit účastnilo?

Zhruba 20 až 25. Všechny ve věku kolem 10ti let.

A jaká byla náplň Tvých aktivit s nimi?

Spolu s dalšími dobrovolníky jsme připravovaly pro děti různé hry, zpívali s nimi písničky, tancovali a take soutěžili a závodili.

A jaká byla spolupráce s vedoucími?

Moc fajn musím říct. Jeden den jsme s nimi připravili hru hledání pokladu. K té hře jsme museli vymyslet úkoly, které by děti plnily a zároveň je bavily.

Tento příměstský tabor organizuje daná škola již třetím rokem. Stejně jako project zahraničních dobrovolníků, I tento příměstský tabor je hrazen z prostředků Evropské unie. A tak propojení dobrovolníků s tímto projektem je funkčním a dvojatě prospěšným.

Emilie přijela do České republiky iž na podzim loňského roku s cílem dozvědět se o neformálním vzdělávání a objevovat naši zemi. Mezi výzvy jejího ročního proejktu bezesporu patřilo jídlo. Jak je všeobecně známo, pro Francouze je jídlo nesmírně důležitým. “Byl to pro mě šok, když jsem zjistila, jak málo je v české Lípě pekáren.”

Neformálnímu vzdělávání se učila celých 7 měsíců, právě nejvíce na základní škole Slovanka, která projektu poskytla zázemí a podporu. Naši republiku pak objevovala společně s ostatními dobrovolníky, anebo i sama. A nenavštívila pouze krásná místa v okolí České Lípy, ale take I jiné části naší země. A nejen to. V průběhu projektu stihla navštívit I některé další evropské země, Rakousko, Maďarsko a třeba i Polsko.

A co dělala ve volném čase?

“Od ledna do května jsem dvakrát týdně chodila na box. Trenér sice nemluvil anglicky, ale vždy se mu podařilo mi ukázat jaké pohyby mám dělat. Některé lidé byli překvapeni, že chodím na box a odmítali mě uhodit (smích), protože jsem holka. Proč bych ale chodila na box, když mě odmítali praštit? (smích)”